středa 24. srpna 2011

Via de la Rivoluzione

Sedím v mikrofriendu a vítr mě fouká do zad, spocené tričko se střídavě odlepuje a přilepuje na záda. Tahací lano poletuje asi 5 metrů vodorovně vedle mě, jako kdyby tam někdo natraverzoval. Druhé lano ode mě vede dolů do štandu, ve kterým je zavěšený tahačák. Hustě rozmístěné jištění mě odděluje od štandu a přece se lano povoluje - jako kdyby ho tam někdo povoloval.

A přece kromě mě tady vůbec nikdo není. Jenom já, stěna Caporalu, slunce a vítr.
Caporal valley Orco, centrální část stěny - Lo Scudo

Pár vlaštovek, co se tady střemhlav prohánělo po ránu zmizelo teď radši někam do stínu nebo výš. Výše? Oči mi vyjedou kus nade mě, ale výhled mi zakrývá okraj střechovitého převisu, do kterého mě za chvíli zavede tenhle rozverný koutek. Výš není vidět, stěna je v téhle části lehce převislá, ale tam někde je velká police a z ní je to už jenom kousek na vrchol. Nade mnou ani pode mnou vážně nikdo není. Mám rád tenhle pocit, je velmi osvobozující stejně jako revoluce. Ostatně tahle cesta se revoluce jmenuje. Jsem uprostřed žulové stěny v údolí Orco, ale měl jsem tady být s Eričkou.
Erika se k mé nelibosti rozhodla po příjezdu do valley, že zde není pro ní to vhodné místo na lezení, a že se po vyzkoušení pár cest lezení úplně vzdá do konce dovolené. Sólo byla jedna z možností jak si zalézt a hlavně i po odjezdu partičky jihočechů se kterými jsme se úspěšně minuli. Vzpomínám na vyprávění Žižiho z yosáčů, jak mu bylo když mu selhal parťák. Von který byl vždycky proti lezení s neznámými lidmi - šel, sebral odhodlání a našel si parťáka z Francie přes seznamku v Campu 4. Ty dva si sice moc nepokecali, ale vylezli spolu cestu přes Nos na el Capa. Já jsem se tímhle sólem taky moc nepočítal a ani jsem ho neplánoval, stálo mě to jednu noc mentální přípravy. Celou noc jsem mumlal bigwallou mantru a v hlavě si promítal všechny sóla, které jsem spáchal. Virtuálně jsem řešil spoustu zapeklitých hypotetických situací, slaňoval za bouřky, řezal lana a padal přes ostré sklaní hrany. Nad ránem jsem vzal zabalený tahačák a naburácel do týhle stěny. Jsem nevyspalý, vedro je, ale jsem tady a tuhle cestu vylezu a dám si záležet abych si to náležitě užil...


Lezení na Caporal mě absolutně nadchlo, je tam spoustu hákovacích linek. Mangas, Sogno, Nuevo Mattino, Terra a samozřejmě B.A.T. Zbývá jenom vzít speciální matroš do tenkých spárek a hlavně parťáka. 
A komanči by snad šly i volně.
Do týhle stěny jen tak někdo nezavítá a když ...

Vzít tahačák, dvě lana, kladku, skejt - Yeaááh.

Už se těším, snad někdy, zase, znova a lépe ....

Happy climbing (všem a všemi směry :o)

Joskin

Pro veškeré informace ohledně technik v Orco valley je dobré shlédnout stránky místního "kastelána" bigwalových hákovaček Valerio Folco. Na jeho webu jsou topa jako i informace a tom jak a kde a s čim.
http://www.valeriofolco.it/
Ciao!