Je to napínavý hned od začátku. Ranní stíhačka se mění v dopolední honičku na nástup. Mistr proviaňták tam ještě vsunul nákup střeliva, ještě že unikáme směrem nahoru lanovkou. Ale to už jsme na nástupu, kde se Joskinovi rozklepou trochu kolena. Ale jsme akční a jdeme do toho. Jako v každém trháku jde do tuhého a teče pot, krev i slzy (do slova). Od půlky se terén a tempo zvolňuje a těšíme se na vrchol. Odměna zasloužená. Happy end se nekoná. Následuje divoká honička zpět na lanovku. Dochází střelivo (voda), ale vše máme pod kontrolou. Tankujeme v luxusní restauraci v Murau.
Dějství druhé ten slaďák :)
Hlavní hrdinka si tentokrát nenechá vzít šanci a má vše pod kontrolou. Ranní pianisimo a nákup střeliva plus rychlostní přesun lanovkou už umíme. Nástup je kratší a hezčí. Honička se nekoná a tentokrát vše na pohodu. Tak jako u každého dojáku je to trochu rozvláčněné a je tu happy end. Muck, mlask, plesk vrchol na vrchol. Cestu dolů netřeba popisovat byl to doják až do konce. Tolik naše letní filmotéka. Hore zdar.
